vyjasnit

vyjasnit

Czech

Etymology

From vy- +‎ jasnit.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvɪjasɲɪt]

Verb

vyjasnit pf

  1. to clear, clarify

Conjugation

Conjugation of vyjasnit
infinitive vyjasnit, vyjasniti active adjective vyjasnivší


verbal noun vyjasnění passive adjective vyjasněný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person vyjasním vyjasníme — vyjasněme
2nd person vyjasníš vyjasníte vyjasni vyjasněte
3rd person vyjasní vyjasní — —

The verb vyjasnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate vyjasnil vyjasnili vyjasněn vyjasněni
masculine inanimate vyjasnily vyjasněny
feminine vyjasnila vyjasněna
neuter vyjasnilo vyjasnila vyjasněno vyjasněna
transgressives present past
masculine singular — vyjasniv
feminine + neuter singular — vyjasnivši
plural — vyjasnivše

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.